PODMÍNKY NEMOŽNOSTI V/VII | Nelidské zdroje – UMPRUM & Galerie Kurzor

V rámci tematicky provázaných skupinových výstav s názvem Podmínky nemožnosti proběhne v Galerii Kurzor i výstava Nelidské zdroje, na které se přestaví kromě Aleksandry Vajd a Jimeny Mendozy i práce absolventek UMPRUM z různých ateliérů. Kurátor Václav Magid o výstavě mimo jiné píše: „V rámci výstavního cyklu Podmínky nemožnosti byly zatím tematizovány proměny času, prostoru, práce a jazyka jako základních rámců formujících subjektivitu. Slovo „subjekt“ se přitom často používá tak, jako by bylo synonymem slova „člověk“. Výstava Nelidské zdroje si klade za cíl aspoň částečně zpochybnit toto ztotožňování subjektu a člověka. Jak se máme postavit k projevům inteligence a agence jiných než lidských subjektů? Proč bychom se měli jako konkrétní osoby spokojit s tím, že jsme zařazováni pod obecné označení homo sapiens? Leží odpovědnost za fatální projevy antropocénu skutečně na lidstvu jako druhu? A neukrývá se v samém jádru našeho lidství cosi cizího, co se vzpírá lidskému poznání a moci?“ Seznam vystavujících: Aleksandra Vajd (vedoucí Ateliéru fotografie) & Jimena Mendoza (absolventka a nyní lektorka anglického programu Visual Arts), Marie Lukáčová (absolventka Ateliéru supermédií), Miroslava Večeřová (absolventka Ateliéru fotografie), Aleksandrina Yordanova (absolventka Ateliéru malby), a dále Dočasná zóna, Anna Hulačová, Jakub Němec, Adéla Součková   vernisáž: 26. 6. 2018, 18:00 – […]

VABANK Ateliér ilustrace a grafiky UMPRUM & Východočeská galerie v Pardubicích

VABANK Ateliér ilustrace a grafiky UMPRUM „Jelikož současné umění je převážně intelektuálské, a až příliš často se zbavuje výrazu výtvarného a schopnosti i ochoty promlouvat k nepoučenému divákovi, jsou naše možnosti v této nádherné opuštěné oblasti nesmírné. Kniha se stala v mnoha případech galerií a texty bývají obraznější než samotné galerijní umění. Kniha – to je svobodný prostor.“ Juraj Horváth, Pondělní manifest, 2016 Výstava Vabank představuje rozsáhlý soubor kreseb, grafik, tisků, knih i plakátů – prací studentů – vzniklých v několika posledních letech v ateliéru ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Současné podoby a možnosti ilustrace jsou rozmanité, stejně jako studenti, kteří prošli (a procházejí) ateliérem. Ten, s jeho vedením a specifickou atmosférou, jim vedle konkrétních úkolů a společné práce poskytuje zázemí, svobodný prostor, otevřenost pro dialog i vlastní vyjádření; tvůrčí „podhoubí“ vyrůstající ze setkávání, rozhovorů, sdílených zážitků i výletů do plenéru. Společenství, které vzniká, spojuje jednotlivé osobnosti a zároveň akcentuje jejich specifické vlastnosti a tvůrčí přístupy, osobitou poetiku i jedinečný pohled na svět. Obecně sdílenou hodnotou je snaha o celistvost prožívání a zaznamenávání, poctivý přístup k řemeslu, materiálům, ale i historickým předobrazům a předchůdcům. Inspirativní zdroje jsou neomezené, nacházejí se všude kolem, bez ohledu na to, […]

Joanne Pang: CLOSE BY – Studio Prám

Joanne Pang: CLOSE BY Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy singapurské rezidentky Joanne Pang: CLOSE BY / We cordially invite you to the opening of the exhibition of our singaporean resident Joanne Pang: CLOSE BY „Na výstavě Close By vystavuji díla, která vznikla během mé rezidence ve studiu Prám. Inspiruji se setkáním mezi člověkem a prostředím a pro tento rezidenční pobyt zejména tím, jak je přítomnost vytvářena nepřítomností. Například, jak mé tělo reaguje na suché klima v Praze, nebo liminální stav opuštěného městského prostoru a jazyka jako strukturního rozdílu mezi lidmi. Používám malbu jako prostředek vysvětlení vztahu mezi tělem, místem a významem. Hledám strukturu v rámci proudu a naopak. V tomto procesu si pohrávám s pohybem, náhodou a povrchem, abych vytvořila intuitivní dialog mezi energií a blízkostí. Skrze působení inkoustu, akrylové barvy, grafitu a vosku, zkoumám sjednocování pohybu a nehybnosti, suchého a mokrého a vytvářím hmatovou stopu na předem obarvené látce. Síla je zhmotněna skrze různá gesta využitím linie a formy. Následně se obraz stává branou, do které můžete vstoupit, nebo jí odejít, přemístit nebo přesunout něco, nebo sebe samého.“ Joanne Pang (1986) je umělkyně a grafická designérka žijící v Singapuru. Zajímá se o vztah mezi tělem, pamětí a strukturou. Klade […]

OBNAŽENA – European Arts

OBNAŽENA Žena – smyslná, půvabná, tajemná, křehká nebo odvážná, žena jako klasický námět, který provází výtvarné umění od samého počátku. Žena jako nadpozemsky krásná antická múza, jako jemná renesanční dáma, žena robustních barokních křivek nebo žena moderní, odvážná a vyzývavá. Inspirace ženskou krásou vnější i niterní, citlivostí i dynamikou, vždy popouštěla uzdu malířově fantazii. Pozorovat lze nejrůznější přístupy ke ztvárnění ženského aktu, od idealizace ženských křivek, přes precizní naturalistické zobrazení až po zpodobení expresivní malířskou formou. Balancování na tenké hraně mezi citlivě pojatou nahotou, erotičnem a někdy až vulgaritou se projevuje v postupném uvolňování a posouvání pomyslné hranice vyobrazení ženského půvabu.   11. 6. – 31. 8. 2018 European Arts, Senovážné náměstí 992/8, Praha 1 Více o výstavě zde

2018: Ioana Stanca: Open Studio – AIR FUTURA

2018: Ioana Stanca: Open Studio „I needed something to emulate a body going through a transformation. The idea of in-betweenness is what I’m after: in between hard and soft, like when a firm material suddenly loses its characteristics to become malleable, pillowy. Here I am now, filling a soft, polyester chain… …not to mention all those mornings when a pair of scissors wakes up to discover it’s now 170 cm high, bendable and unable to cut.“ Ioana Stanca, 2018, Praha   Ioana Stanca was born in 1987 in Romania. She studied painting at Accademia di Belle Arti di Roma, Italy and the National University of Arts Bucharest, were she received her B.F.A and M.F.A. Her research in textures and tactility, determined Ioana to expand her attention towards other media besides painting and to focus on different techniques of working with textiles. With this mindset, the sewing machine becomes an extension of the artist’s will. Now, an infinity of associations can be made, the automatism of the machine becomes an exploration tool and it can be used to create even embroideries, following techniques that Ioana developed. It is obvious that scale is an important aspect in Ioana Stanca’s new body of […]

Adelá Součková: Počasí času – Karlin Studios

Adelá Součková: Počasí času Time’s Weather, počasí času, je zdvojením významem, latinský ekvivalent anglického weather (počasí) je tempestas, termín, který je výrazem jak pro čas, tak i počasí. Tuto dvojakost si i dnes zachovávají románské jazyky. Jazykové kódy v globalizovaném světě ztrácejí své konotace a omezují se na holé denotace. Podobně zacházíme se symboly jako s doslovnými metaforami. Pnutí mezi mytizací a demytizací je jádro výstavy Adély Součkové. Globální problémy v individuálním myšlení jsou předmětem intuitivní předpovědi počasí v prostoročasu, jsou symbolickou výpovědí o stavu naší obyčejné každodennosti. Adéla Součková pracuje s primárními gesty, proto je jejím médiem kresba (HBFK Dresden 2012-2016 / AVU Praha 2007-2014), která dává prostor nejednoznačnosti, ale i přímočarosti. Její díla jsou performativní, přesahující hranice média a vstupují do symbolických vztahů napříč sdílenou mytologií každodennosti. Mezi její poslední projekty patří On the Earth that Wakes up from a Restless Dream (České centrum v Berlíně, 2017), či The Virtual Cave and the Golden Cage (Zwitschermaschine Berlín, 2016), mimo výstavy se věnuje také performancím a knižní tvorbě. V současné době je finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého.   vernisáž: 12. 6. 2018 od 18:00 13. 6. – 22. 7. 2018 kurátorka: Eva Skopalová Karlin Studios, Kasárna Karlín, Prvního pluku 2, Praha […]

Jakub Sýkora – výstava jednoho díla – Jan Čejka Gallery

Jakub Sýkora – výstava jednoho díla Jakub Sýkora (*1984) je malířem, jehož obrazy mají blízko ke strukturám, geometrii a obecně k tvarům, co nás každodenně obklopují (vzory, loga, písmo). Jeho tvorba je převážně abstraktní a klade při ní důraz na proces, což je zřetelné zejména v jeho přístupu k barvě a jejímu vrstvení. Vystudoval Vyšší odbornou školu grafickou v Praze (2004 – 2006), pak se vzdělával v ateliéru Nových Médií II na AVU pod vedením Veroniky Bromové (2006 – 2008), a nakonec oddiplomoval v ateliéru malířství prof. Jiřího Sopka (2008 – 2012). V rámci studií na Akademii také absolvoval stáž na Satakunta University of Applied Sciences v Kankanpää ve Finsku (2010). Mezi jeho nejvýznamnější samostatné výstavy patří „Radiátor ve křoví“ v Galerii Vyšehrad (2010), během které vydal i katalog a „Gumová Kalhota IKEA3000“ ve Studiu Prám (2018). Z kolektivních výstav pak stojí za zmínění především „Černý koně“ v Adam Gallery (2015) a „Metastázy obrazu“ v Topičově salónu (2017). Získal také hlavní cenu Jana Zrzavého (2013) a byl mezi finalisty Ceny Kritiky (2014).   vernisáž: 12. 6. 2018 od 19:00 12. 6. 2018 – 16. 7. 2018 Jan Čejka Gallery, Hybernská 4, Praha 1 Více o výstavě zde  

Naskle, balíme! – UMPRUM

Naskle, balíme! Výstava Naskle, balíme! představuje diplomové práce studentů Ateliéru skla Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Zavěšené poloprůsvitné materiály, zpravidla užívané k balení skla před transportem, se v případě výstavy stávají architektonickým prvkem instalace. Prostorové členění přináší možnost nerušeného vnímání jednotlivých děl a v závěru výstavy umožňuje nahlédnout všechny práce zároveň. Rozmanitost vystavených děl a tvůrčích přístupů odráží jak charakter skla, které nabízí nepřeberné možnosti zpracování, tak současně zpřítomňuje prostředí samotného ateliéru, který pod vedením Ronyho Plesla a za asistence Kláry Horáčkové propojuje řemeslný um, osobité výtvarné vyjádření a design. Vystaveným pracím je tak společné překračování oborových hranic, ať už se jedná o konceptuální instalaci skleněných desek Jany Němcové, neonové kříže Davida Černého, vizuální poezii odlesků svítidel Michaely Doležalové, či povrchově rozostřené vázy Sebastiana Kitzbergera. Svou koncepcí výstava navazuje na předchozí instalaci klauzurních a semestrálních prací studentů Ateliéru skla, přičemž vybrané realizace budou představeny na podzim letošního roku u příležitosti ateliérové přehlídky v Londýně. Výstava diplomových prací tak představuje nejen fyzické, ale i pomyslné ohlédnutí se za společným působením v jednom ateliéru a uzavírá etapu studia na vysoké škole. Tak tedy naskle a brzy na viděnou!   16. 6. –14. 7. 2018 vernisáž: 15. 6. od 19:00 Galerie UM, UMPRUM, nám. Jana […]

DIPLOMKY & BAKALÁŘKY 2018 – UMPRUM

DIPLOMKY & BAKALÁŘKY 2018 Na výstavě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze DIPLOMKY & BAKALÁŘKY 2018 se představí 107 závěrečných prací. Diplomky jsou na UMPRUM považovány za poslední velkou akci každého školního roku. Představují se na nich bakalářské a magisterské práce všech ateliérů současných diplomantů školy. Jsou vizitkou toho, co studentům škola dala, jak dokázali využít možnosti studia pro svůj vlastní růst. Vystavované práce jsou k vidění nejen v budově školy, ale i na řadě dalších míst v Praze. Filmy diplomantů Ateliéru filmové a televizní grafiky bude například možné v den vernisáže vidět na velkém plátně Kina Ponrepo. Ateliér sochařství přesunul práce absolventů magisterského studia do Kampusu Hybernská. Expozice posledních absolventů Ateliéru supermédií bude možné vidět v City Surfer Office nebo na zastávce přívozu na Rohanském Ostrově. Zaplněn bude rovněž dvůr taneční konzervatoře, která s UMPRUM přímo sousedí, vystavovat zde budou absolventi z ateliérů Produktového designu, Designu nábytku a interiéru a Fotografie. Po několika letech budou k vidění diplomové práce v prostorách Galerie UM. Výstavu Naskle, balíme! zde budou mít čtyři diplomanti z Ateliéru skla. Jednotícím prvkem jinak různorodých realizací zde bude využití poloprůsvitných balicích materiálů, které jsou běžně používané pro transport skla. Výstava spíše než experimenty představuje práce, které se […]

Aleš Hnízdil: Genetický kód vědomí – DOX

Aleš Hnízdil: Genetický kód vědomí „Když se dotýkáme jedné věci s hlubokým vědomím, můžeme ve svém vědomí dotýkat všeho.“ Tvorba Aleše Hnízdila je založena na meditativním vnímání prostoru. Tento aspekt prochází celou jeho tvorbou a lze ho najít již v jeho prostorových liniích 80. let, které vznikaly po absolutoriu sochařského ateliéru AVU v Praze. Představovaly vyprázdněné siluety s náznaky lidských postav konfrontovaných s hmotou a prostorem. Hledání vnitřních poloh, vnímání existence člověka v jeho emocionální rovině, vedlo Hnízdila k používání stále jednodušších forem. Autor v současné době pracuje nejčastěji s nerez ocelí a kamenem – pískovcem a alabastrem. Ocelové konstrukce pronikají bílými kusy kamene, jindy zase kusy papíru. Zatímco vertikální konstrukce jsou koncipované jako propojení s nekonečným prostorem, jejich cyklické části evokují prolnutí či prostoupení vědomí mimo rozměr času. Užití papíru pak plastikám dodává aspekt pomíjivosti, která je však jen součástí nekonečně se opakujícího pohybu. V rámci výstavy Genetický kód vědomí představí Aleš Hnízdil na terase Centra DOX soubor svých prací, které vznikly v průběhu posledních dvou let. Cesta vědomí stoupá a klesá, rozšiřuje se a zužuje. Záleží na tom, jak vnímáme sami sebe v souvislosti s tím, co je schopné obsáhnout naše vědomí a s čím se dokážeme identifikovat. Svůj […]