Kristian Kodet 70 – Novoměstská radnice

Kristian Kodet 70

Malíř Kristian Kodet oslavuje výstavou na Novoměstské radnici své životní jubileum 70 tých narozenin.

Ve své malířské tvorbě se již více než 50 let věnuje imatinativní malbě s projevem poetismu ovlivněným sochařským odkazem jeho dědečka – sochaře Emanuela Kodeta a otce – sochaře Jana Kodeta. Češství jeho malířského projevu je ovlivněno nejen rodinnou tradicí, ale i duchovním spojením s českým poetismem a klasiky české moderní malby.
Milovník vína, života a hlavně umělec, jehož poznáte na první pohled podle jeho charakteristické tvorby,
ale zejména i pro jeho vytříbený styl. To vše je Kristian Kodet, malíř, nositel slavného jména, bonviván, oblíbený společník a nyní jubilejní oslavenec nádherných 70 let.

Jaká to vlastně k takovému jubileu byla cesta? O to více je důvod, proč její štastný konec velkolepě oslavit.
Sám patří ke třetí generaci uměleckého rodu Kodetů, ale našel svou vlastní cestu. Jeho otec a děd byli sochaři. Kristian však vždy tíhnul ke štětci a paletě. Rodinnou tradici ale neodvrhl ani v nejmenším, jeho obrazy jsou inspirovány právě uměním dědečka i tatínka, proto jsou tak rozpoznatelné na první pohled.

Své začátky v 60. letech prožil v malírnách Městských divadel pražských pod vedením akad. malíře Adolfa Weniga. Jako představitel mladé generace vstupující do života v šedesátých letech minulého století a vinnou politických poměrů, které mu neumožnily studium na Akademii výtvarných umění v Praze, odcestoval s otcem jako doprovod s jeho výstavou do Bruselu. V té době na Akademii des Beaux – Arts v Bruselu právě probíhaly talentové zkoušky, kterých se zúčastnil a byl přijat hned do druhého ročníku. V Bruselu zůstal několik let [1964-1967] bez povolení československých úřadů. V té době se toto však stalo nepovoleným opuštěním republiky, za které provinilce čekalo potrestání.

Po návratu z bruselských studií však došlo k částečnému uvolnění režimu s ohledem na Pražské jaro 1968, jenže pak přišla jedna z nejtěžších chvílí naší historie srpnová okupace sovětskými vojsky. Kristian Kodet proto opět opouští svou vlast a emigruje do Švýcarska. Jeho útočištěm se stala Ženeva, kde pracoval a brzy tam začal i vystavovat. Povedlo se mu zapsat se navždy do tamního uměleckého podvědomí, a to zejména freskou v zasedací síňi společnosti IBM v Ženevě nebo několika projekty a jejich realizacemi pro švýcarské banky.

Jeho další návrat do domoviny se koná v roce 1970 po celostátní amnestii. Přestože by se mohlo zdát, že nastává konečně uvolněná doba, 70. léta si v ničem nezadala s těmi předchozími. Kodet následující léta dále bojoval s normalizační mocí, byla mu opět odpírána možnost vystavovat a prodávat obrazy v galeriích. Stále trvala oficiálně neakceptovaná pozice jeho samotného i jeho otce sochaře Jana Kodeta, a to z politických důvodů. To vše nakonec vyvrcholilo tím, že jeho otec zemřel. Kristian Kodet ve víru všech těchto událostí v roce 1979 opět emigruje, tentokrát do Spojených států amerických, kde se zabydluje v New Yorku a opět začíná od nuly. Buduje nový život a svou novou existenci. Brzy se mu začne dařit. Vystavuje a prodává a zařazuje se do místní umělecké společnosti, o čemž vypovídá dlouhá řada výstav v USA i Kanadě.

Velmi často se setkává s dlouholetým přítelem Waldemarem Matuškou, který též odešel z vlasti z politických důvodů. Jejich přátelství trvá až do Matuškovy smrti a Kristian svůj hold příteli složil tím, že dnes stojí na pražském Slavíně náhrobek Waldemara Matušky dle jeho uměleckého návrhu.

Po sametové revoluci konečně nastala vytoužená svoboda nejen pro lid v Československu, ale i pro ty, kteří museli odejít a tak i Kristian Kodet se natrvalo vrací domů.

Kristian Kodet dnes žije, vystavuje a pracuje v České republice i v USA. Jeho cílem do budoucnosti je nalezení důstojného prostoru pro uložení celoživotního sochařského díla jeho otce sochaře Jana Kodeta, jeho dědečka sochaře Emanuela Kodeta, ale i jeho celoživotní práce. Však ze všeho nejvíc, čím kdy byl a je, je umělcem, jemuž se podařilo překonat všechny nepřízně osudu, který mu kladl nelehké překážky. Ostatně – když se řekne současný malíř, co se vám vybaví jako první jméno? Odpověď určitě známe.

 

  • 18. 7. – 16. 9. 2018
  • vstupné: plné 50 Kč / snížené 20 Kč / rodinné 100 Kč
  • Novoměstská radnice, Karlovo nám. 1/23, Praha 2
  • Více informací zde
About the Author:


Sorry, the comment form is closed at this time.