Devon Dikeou: Tricia Nixon: Summer of 1973 – FUTURA

Devon Dikeou: Tricia Nixon: Summer of 1973 „V létě roku 1973 jsem ocitla v městečku v Kentucky a ve spalujícím vedru jsem se dívala na tu úžasnou zábavu, jakou tehdy byla televize o velikosti kolotoče a třech barvách: zelené, červené a modré. K mání byl jediný větrák, u něhož mohl člověk postát a trochu se ochladit. Na jednom ze tří hlavních kanálů, které tahle olbřímí televize měla, se odehrály dvě divné věci: záběry žroutů benzínu ze sedmdesátých let stojících u benzínek hodiny ve frontách, které se táhly i přes několik bloků. Ropná krize tehdy začínala … A pak ta druhá věc: Tricia Nixonová, která se myslím vdávala v Bílém domě, což bylo něco, protože moc svateb se tam nekoná, tak ta si zapnula klimatizaci naplno, aby si v tom největším washingtonském pařáku mohla udělat ohníček…“ – Devon Dikeou Výstava Devon Dikeou Tricia Nixonová: Léto 1973 je latentně zvláštní, protože divák je konfrontován s výstavním prostorem, který se zdá prázdný, ale přesto obydlený, domácký a současně sterilní. Dikeou výstavu pojímá jako konceptuální a fyzickou brikoláž sestávající s různorodých materiálů, jimiž mohou být vzpomínky ale i funkční předměty. Vystavené práce jsou pak jakousi přízračnou vzpomínkou na dějiny, příběh, osobní zkušenost a vnímání […]

Andrew Norman Wilson: Andrew Norman Wilson – FUTURA

Andrew Norman Wilson: Andrew Norman Wilson Andrew Norman Wilson je umělec a kurátor z Los Angeles. Jeho videa a instalace se zabývají opojným přívalem obrazů, technologií a těl zachycených v proudu cirkulace a reprezentace, který si žádá doba ve které žijeme. “Jestliže jsme dřív přemýšleli o obrazovce jako o něčem, co ukazuje sekvenci obrazů následujících jeden po druhém na časové ose, pak v současnosti máme neustále mnoho obrazů na mnoha obrazovkách rozmístěných v prostoru. Města jsou pokryta sítí průmyslových kamer. Virtuální kamery v počítačovém zobrazování. Mód přeletu v programu CAD. Roje davových zdrojů, které se hemží kolem jednoho cíle. Stránka wikipedie, která má tisíce autorů. Řetězec restaurací s kuřecími jídly, které nabízejí stejnou značkovou zkušenost v USA, Kanadě, Indii, Mexiku, Ománu, Panamě, na Filipínách, v Saudské Arábii, Spojených Arabských Emirátech i Vietnamu. Něco, co se ani tak nepodobá koláži, jako spíš soše nebo divadlu. Nebo hudbě s jejím sklonem k mnoha hlasům: mnoha subjektům. Subjekt se z jednoho rozdělí na dva a je si vědomý své vrozené kvality předmětu. Svět vstupuje do vytvořeného vesmíru, který lze nyní nahlédnout ze všech stran. Je vymodelovaný ze všech stran, až k nekonečnému množství pohledů na věc. To vytváří zakřivení prostoru. Ten se ohýbá, […]

Lenka Vítková: Svah – FUTURA

Lenka Vítková: Svah Výstava Lenky Vítkové Svah je vyprávěním a cestou mezi jazykem a obrazem. Ačkoliv má série obrazů do určité míry formu sekvence a přilehlý text charakter dopisu z cesty, obě tato předurčení se v jejich vzájemném vztahu narušují odbočkami a zatáčkami k onomu druhému, k obraznosti jazyka a narativnosti obrazu, cíly cesty a zamýšlenému čtenáři textu. Vítková tak činí s typicky tichou veselostí, civilní, snad až zemitou skromností ve výrazu intimním a osobním, současně naplněném výraznou emotivní barevností.   vernisáž: 28. 6. 2018 od 18:00 29. 6. – 16. 9. 2018 kurátor: Michal Novotný FUTURA, Holečkova 49, Praha 5 Více o výstavě zde

Jednota umělců výtvarných – Galerie Nová síň

Pravidelná letní výstava výtvarného spolku Jednota umělců výtvarných. Zakladatelé a historie Jednoty umělců výtvarných Každý spolek tvoří individuální živí jedinci, historie spolku je tedy i konkrétní historií jeho významných osobností, v případě Jednoty umělců výtvarných, historií za uplynulých sto let. Členy Jednoty umělců výtvarných byli význační umělci několika generací. Jednota vznikla před více než sto lety, kdy význačné osobnosti výtvarného umění generace Národního divadla odešli z Umělecké Besedy. Jednota vznikla z opozice na současnou situaci ve vedení Umělecké Besedy. Bylo rozhodnuto založit nový spolek sdružující výtvarníky a navazující na české tradice, které v té době byly některými kritiky nezodpovědně zlehčovány. Byl to Josef Václav Myslbek, který navrhl název spolku zřejmě proto, aby již ze jména spolku bylo patrné, že tvorba jeho členů bude v ideové souvislosti s vlasteneckým spolkem Jednoty umělců výtvarných, založeným z ideálů roku 1848 a z iniciativy vlastenců, jakými byl například velmi aktivní Josef Mánes (sám navrhl členskou legitimaci a prémie). První valná hromada se konala 28. března 1898 a podle prezenční listiny se jí zúčastnilo třicet výtvarníků. Ustavující schůze se uskutečnila 6. dubna 1898 a prvním starostou byl zvolen J. V. Myslbek, prof. F. Ženíšek byl zvolen jeho zástupcem a E. K. Liška zastával funkci jednatele. Za zakladatele Jednoty umělců výtvarných bych chtěl uvést […]

LUMÍR ČMERDA, “NEJEN DŘEVĚNÉ RELIÉFY” – Galerie Nová síň

Lumír Čmerda, “Nejden dřevěné reliéfy” Říká se tomu lokální patriotismus, když je někdo pyšnej na místo, v němž žije. Být poctivým lokálním patriotem dá někdy práci – jsou na světě místa, kde není čím se chlubit a kde je třeba hodně fantazie, aby mohl být člověk na něco hrdý. Praha, kde krom mnoha jiných žije taky pan Čmerda a já, není ten případ. Kam se podíváme, všude nám nabízí důvody k hrdosti. Praha má svou magii – nechť je mi odpuštěn tenhle nevědecký termín. Určitě by se slovo magie dalo nahradit slovem únosnějším, ale já to nedovedu. Slovo krása je nedostatečné. Krásný je barokní dům na Malé straně, krásná je holka, která v tom domě bydlí, krásný je pohled na Hradčany a krásný je zvuk, který vydává Zpívající fontána před Belvederem, jehož architektura je rovněž krásná. Ale souhrn toho všeho, ta nádherná kompozice, do níž patří všechny věže, historie tohoto města, umělci a vědci, kteří tu žili a žijí, zbytky přírody od Petřína až po skály v Divoké Šárce, všechny romány, jejichž děj se v Praze odehrává, všechny básně, které to město oslavují, vrabci v parku a apoštolové na orloji – to všechno dohromady je jev, disponující magickými silami. Ty […]

Markéta Hlinovská: Srst ve městě – GHMP

Markéta Hlinovská: Srst ve městě Markéta Hlinovská měla svou první větší samostatnou výstavu v GHMP již v roce 2010 jako čerstvá absolventka AVU v Domě U Zlatého prstenu v rámci cyklu Start up určeného pro mladé umělce. Autorka tehdy vytvořila instalaci Přihořívá vztahující se k tématu úkrytů a skrýší prezentovanému prostřednictvím autorčiných průzkumů zvířecí sféry. Letošní výstava Hlinovské v Colloredo-Mansfeldském paláci nazvaná Srst ve městě na ni zčásti navazuje, jde však o mnohem rozsáhlejší a tematicky více vrstevnatý prostorový projekt zralé autorky. V centru pozornosti umělkyně zůstává poměrně realistické znázorňování zvířat. Spolu s lineárním – většinou monochromním – pojetím patří k nejviditelnějším charakteristickým znakům její tvorby (k oblíbeným motivům jejího ikonografického repertoáru patří kupříkladu kočka, plameňák, klokan, medvěd, opice a králík). V pracích Hlinovské figurují zvířata jako herci, aktéři a hybatelé děje. Lidské postavy na nich nenajdeme, člověk je přítomen implicitně prostřednictvím fragmentů jím stvořeného „umělého“ světa (kupříkladu příbytky ze souboru akvarelů Oh Canada, 2018). Autorka nachází nečekané paralely a vztahy mezi světem živé přírody zastoupeným zvířaty a člověkem stvořeným světem umělým. V tematicky členěné expozici v Colloredo-Mansfeldském paláci autorka vystavila několik zajímavých cyklů. Vedle prostorové instalace papírových rolí Březový les (2017) a série zvířecích portrétů Plyš (2017) je to […]

PODMÍNKY NEMOŽNOSTI V/VII | Nelidské zdroje – UMPRUM & Galerie Kurzor

V rámci tematicky provázaných skupinových výstav s názvem Podmínky nemožnosti proběhne v Galerii Kurzor i výstava Nelidské zdroje, na které se přestaví kromě Aleksandry Vajd a Jimeny Mendozy i práce absolventek UMPRUM z různých ateliérů. Kurátor Václav Magid o výstavě mimo jiné píše: “V rámci výstavního cyklu Podmínky nemožnosti byly zatím tematizovány proměny času, prostoru, práce a jazyka jako základních rámců formujících subjektivitu. Slovo „subjekt“ se přitom často používá tak, jako by bylo synonymem slova „člověk“. Výstava Nelidské zdroje si klade za cíl aspoň částečně zpochybnit toto ztotožňování subjektu a člověka. Jak se máme postavit k projevům inteligence a agence jiných než lidských subjektů? Proč bychom se měli jako konkrétní osoby spokojit s tím, že jsme zařazováni pod obecné označení homo sapiens? Leží odpovědnost za fatální projevy antropocénu skutečně na lidstvu jako druhu? A neukrývá se v samém jádru našeho lidství cosi cizího, co se vzpírá lidskému poznání a moci?” Seznam vystavujících: Aleksandra Vajd (vedoucí Ateliéru fotografie) & Jimena Mendoza (absolventka a nyní lektorka anglického programu Visual Arts), Marie Lukáčová (absolventka Ateliéru supermédií), Miroslava Večeřová (absolventka Ateliéru fotografie), Aleksandrina Yordanova (absolventka Ateliéru malby), a dále Dočasná zóna, Anna Hulačová, Jakub Němec, Adéla Součková   vernisáž: 26. 6. 2018, 18:00 – […]

VABANK Ateliér ilustrace a grafiky UMPRUM & Východočeská galerie v Pardubicích

VABANK Ateliér ilustrace a grafiky UMPRUM „Jelikož současné umění je převážně intelektuálské, a až příliš často se zbavuje výrazu výtvarného a schopnosti i ochoty promlouvat k nepoučenému divákovi, jsou naše možnosti v této nádherné opuštěné oblasti nesmírné. Kniha se stala v mnoha případech galerií a texty bývají obraznější než samotné galerijní umění. Kniha – to je svobodný prostor.“ Juraj Horváth, Pondělní manifest, 2016 Výstava Vabank představuje rozsáhlý soubor kreseb, grafik, tisků, knih i plakátů – prací studentů – vzniklých v několika posledních letech v ateliéru ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Současné podoby a možnosti ilustrace jsou rozmanité, stejně jako studenti, kteří prošli (a procházejí) ateliérem. Ten, s jeho vedením a specifickou atmosférou, jim vedle konkrétních úkolů a společné práce poskytuje zázemí, svobodný prostor, otevřenost pro dialog i vlastní vyjádření; tvůrčí „podhoubí“ vyrůstající ze setkávání, rozhovorů, sdílených zážitků i výletů do plenéru. Společenství, které vzniká, spojuje jednotlivé osobnosti a zároveň akcentuje jejich specifické vlastnosti a tvůrčí přístupy, osobitou poetiku i jedinečný pohled na svět. Obecně sdílenou hodnotou je snaha o celistvost prožívání a zaznamenávání, poctivý přístup k řemeslu, materiálům, ale i historickým předobrazům a předchůdcům. Inspirativní zdroje jsou neomezené, nacházejí se všude kolem, bez ohledu na to, […]

Joanne Pang: CLOSE BY – Studio Prám

Joanne Pang: CLOSE BY Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy singapurské rezidentky Joanne Pang: CLOSE BY / We cordially invite you to the opening of the exhibition of our singaporean resident Joanne Pang: CLOSE BY „Na výstavě Close By vystavuji díla, která vznikla během mé rezidence ve studiu Prám. Inspiruji se setkáním mezi člověkem a prostředím a pro tento rezidenční pobyt zejména tím, jak je přítomnost vytvářena nepřítomností. Například, jak mé tělo reaguje na suché klima v Praze, nebo liminální stav opuštěného městského prostoru a jazyka jako strukturního rozdílu mezi lidmi. Používám malbu jako prostředek vysvětlení vztahu mezi tělem, místem a významem. Hledám strukturu v rámci proudu a naopak. V tomto procesu si pohrávám s pohybem, náhodou a povrchem, abych vytvořila intuitivní dialog mezi energií a blízkostí. Skrze působení inkoustu, akrylové barvy, grafitu a vosku, zkoumám sjednocování pohybu a nehybnosti, suchého a mokrého a vytvářím hmatovou stopu na předem obarvené látce. Síla je zhmotněna skrze různá gesta využitím linie a formy. Následně se obraz stává branou, do které můžete vstoupit, nebo jí odejít, přemístit nebo přesunout něco, nebo sebe samého.“ Joanne Pang (1986) je umělkyně a grafická designérka žijící v Singapuru. Zajímá se o vztah mezi tělem, pamětí a strukturou. Klade […]

OBNAŽENA – European Arts

OBNAŽENA Žena – smyslná, půvabná, tajemná, křehká nebo odvážná, žena jako klasický námět, který provází výtvarné umění od samého počátku. Žena jako nadpozemsky krásná antická múza, jako jemná renesanční dáma, žena robustních barokních křivek nebo žena moderní, odvážná a vyzývavá. Inspirace ženskou krásou vnější i niterní, citlivostí i dynamikou, vždy popouštěla uzdu malířově fantazii. Pozorovat lze nejrůznější přístupy ke ztvárnění ženského aktu, od idealizace ženských křivek, přes precizní naturalistické zobrazení až po zpodobení expresivní malířskou formou. Balancování na tenké hraně mezi citlivě pojatou nahotou, erotičnem a někdy až vulgaritou se projevuje v postupném uvolňování a posouvání pomyslné hranice vyobrazení ženského půvabu.   11. 6. – 31. 8. 2018 European Arts, Senovážné náměstí 992/8, Praha 1 Více o výstavě zde