Úno 06

Ivan Vosecký: ИBAN- Když je židle stolem – Galerie SPZ

Ivan Vosecký: ИBAN- Když je židle stolem

Jde o instalaci-záznam. Popis žití ve stísněných podmínkách. To Ivan zná. Trochu zima, trochu nepohodlí. Trochu špína. Trochu Dr. Frankenstein. Zvláštní způsob života – v oteplovačkách a péřovce, na stoličce u kamen. Obrazy a básně nechávám proplynout a zmizet v paměti. To jak žiji, nejlépe vystihují slova H. D. Thoreaua:

„Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem k základním skutečnostem života a vyzkoumat, zda bych se mohl naučit to, čemu mě má život naučit, a ne abych teprve až budu umírat, seznal, že jsem vůbec nežil. Chtěl jsem se co nejhlouběji ponořit do života, vysát jej až k samé jeho dřeni, žít chlapsky a spartánsky, abych dokázal odmrštit všechno, co není životem, pokosit až docela při zemi široký řad, zahnat život do úzkých a omezit jej na nejnutnější míru, a kdyby se ukázal ubohý, nu, pak jeho skutečnou ubohost beze zbytku pochopit a vyjevit…“

 

Ivan Vosecký: ИBAN – When a chair is a table

This is an installation and a record. A description of living in cramped quarters. That’s something Ivan knows. It’s a bit cold, and a little uncomfortable. A bit dirty. A bit like Dr. Frankenstein. It’s a strange way of life – on a stool by the stove, wearing ski pants and a down jacket. I let images and poems flow through my mind and then disappear. The way I’m living was best described by Thoreau: “I went to the woods because I wished to live deliberately, to front only the essential facts of life, and see if I could not learn what it had to teach, and not, when I came to die, discover that I had not lived. I did not wish to live what was not life, living is so dear; nor did I wish to practise resignation, unless it was quite necessary. I wanted to live deep and suck out all the marrow of life, to live so sturdily and Spartan-like as to put to rout all that was not life, to cut a broad swath and shave close, to drive life into a corner, and reduce it to its lowest terms, and, if it proved to be mean, why then to get the whole and genuine meanness of it, and publish its meanness to the world…”

 

About the Author:


Sorry, the comment form is closed at this time.